Historie obce
První písemná zmínka o osadě je z roku 1204, kdy král Přemysl Otakar I. daruje osadu klášteru sv. Jiří v Praze. Na začátku 15. století spadá ves pod královský hrad Kašperk a král nebo zástavní držitel hradu byl vrchností zemanského statku, na němž byl v 15. století usazen svobodník. Tento stav trval až do roku 1584, kdy se držiteli statku stali Boubínští z Újezda a postavili si tu renesanční sídlo. V objektu sídlili držitelé hospodářství, roku 1600 se odloučili od Střely a sídlo existovalo jako samostatný statek až do roku 1850. Zámek pak koupil Veselý- později se psal Wessely, který v Týně nad Vltavou stavěl vlečné lodě pro labskou plavbu a plavil se až do Hamburku. Za vydělané peníze koupil velkostatek ve Štěchovicích, který vlastnil ještě jeho vnuk. Pak byl majetek rodině znárodněn (r. 1948) a užíván JZD Štěchovice. Po roce 1989 byl potomkům vrácen. Obcí protéká potok Novosedelský (původní název Kolčava), na kterém stojí mlýn, a od roku 1926 je přemostěn. Údolí se po obou stranách zvedá do kopců. Východně je to vrch Krčohrad, Vraník, Pavlovakaplička z roku 1861, Pavlova hora (568 m), Boží kámen (621 m), jižně Lipnice, Šandrť a severně Skaliční vrch (497 m) a Beranice (531 m). Na vrchu Krčohrad bývalo tvrziště kruhového půdorysu chráněné valem a příkopem. Zámeček - v severovýchodní části obce- jednopatrový, trojkřídlý, původně renesanční původ připomínající sgrafitové rustiky podobné jako na dobršské tvrzi. 
Pozdější úpravy byly barokní, dnešní vzhled dala zámečku úprava z období klasicismu. Statek č. 22 (nad kapličkou) je z roku 1848, štít lidové baroko. Zde byla známá výrobna kořalek a vína. Jejím majitelem byl Bedřich Műnz. Nejznámějším výrobkem byla „žitná" zvaná Műnzovka. Majitel byl židovského původu a zahynul v době holocaustu, složení a způsob výroby „műnzovky" nikomu neprozradil. Prý příčinou její dobré chuti byla voda ze studny. Špejchar (Špýchar) z 18. století se nachází poblíž statku. Sloužil jako kontribučenská sýpka. Dnes je majetkem pozemkového úřadu a je chráněnou památkou. Na návsi je kaplička z roku 1861, je opařená zvonem a vedle kapličky se nachází pomník padlých za 1. světové války. Kaplička sv. Jana na severní straně obce na kopečku je majetkem velkostatku i s parkem, který ji obklopoval. Zde se o Velikonocích dodržuje tradice „pálení Jidáše".
Místo bylo osídleno již v době pohanské. Na blízkém návrší zvaném Krčohrad lze ještě dnes najít zbytky příkopů a opevnění sterého tvrziště. První písemná zmínka o obci je z roku 1204, kdy král Přemysl Otakar I. daruje osadu klášteru sv. Jiří v Praze. Choť Jana Lucemburského, královna Eliška, roku 1315 udělila obci svobodné právo, díky němuž nepodléhala osada žádnému pánu. Na začátku 15. století spadá ves pod královský hrad Kašperk. Během nepokojů proti králi Jiřímu z Poděbrad byly Štěchovice jako královský statek přepadeny. Před rokem 1547 patřily Štěchovice městu Sušici. Odbojnému městu však byla obec Ferdinandem I. zabavena a správu obce převzal opět hrad Kašperk. Jelikož král Rudolf II. potřeboval peníze, začal panství Kašperku rozprodávat. Roku 1584 získal osadu Petr Boubínský z Újezdu a veškerá práva, která obec měla již od 14. století, tím pádem zanikají. Po Boubínských získali statek na začátku 17. století Záborští z Brloha. Ale již roku 1673 je jako majitel obce uváděn František Albert Hlozek ze Žampachu. Po pánech ze Žampachu se statek dostal do rukou baronů z Rummerskirchů. V roce 1764 byly Štěchovice prodány rytíři Vavřinci z Gansenbergů. Již od roku 1794 koupil obec Josef Wietschel. Ten po pěti letech prodává panství panu Petrovi z Baygerbergů. Dalším vlastníkem je Ignác Böhm. V roce 1815 přichází obec do rukou pana Antonína Taschka. Majitelé obce se dále střídali v rychlém pořadí. Jako poslední získal v roce 1888 Štěchovice pan Karel Veselý, který panství zvětšil a založil rozsáhlé lesy. Trojkřídlý zámeček v obci pochází ze 16. století. Na renesanční původ ukazují i zbytky sgrafitové výzdoby podobné sgrafitu na tvrzi v Dobrši. Objekt byl barokně přestaven. Dnešní podoba pochází z 19. století. V přízemí jsou místnosti sklenuty křížovou a valenou klenbou. Zámeček byl po znárodnění roku 1948 využíván JZD Štěchovice. Po roce 1989 byl vrácen potomkům Karla Veselého. Kaple v obci pochází z roku 1861, kaple sv. Jana Nepomuckého u silnice Strakonice – Volenice je stejného data. Byla obklopena parkem a je v majetku rodiny Veselých.
Pověst o Božím kameni
V dávných dobách, kdy se konaly na tomto místě pohanské bohoslužby, tam kameny ještě nebyly. Jednou, když se měl zase konat obřad, sešlo se hodně lidu a čekali na kněze, až přijde. Kněz však byl právě těžce nemocný, takže přijít nemohl. Nikdo jiný nesměl tyto obřady provádět a určená hodina se blížila. Již tu byl západ slunce a kněz stále nepřicházel. Mezi lidmi se začal projevovat neklid. A tu najednou za hrozné vichřice se kněz objevil. Jenomže to byl Satan v jeho podobě. Lid oněměl úžasem, jak začal mluvit a hanobit Boha. Za malou chvíli se náhle udělalo veliké světlo a jakýsi stín se snesl z oblak přímo před Satana. Lid jen v mrákotách zaslechl hromový hlas boží: „Satane, žes tento lid oklamal a žes toto místo zneuctil, postavíš zde z ohromných kamenů oltář. Místo se bude jmenovat Boží kámen. Ráno, než kohout zakokrhá, ať je oltář hotov!" Shromážděný lid upadl do spánku. Za ranního šera se lidé probudili a v úžasu hleděli na kameny, které tu ještě včera nebyly.
Vrch Boží kámen je velmi silným energetickým místem. Oproti průměrným bodům je jeho síla asi trojnásobná a člověk by se v blízkosti těchto velkých granitových balvanů neměl zdržovat více než půl hodiny. Právě díky knize Pavla Kozáka je v posledních letech toto místo hodně navštěvováno a lze k němu dojít i po značené tažovické stezce.
Štěchovice 64, 387 16 Volenice